Původně jsem tento článek smazal s tím, že měněním značku foto techniky. První článek je k přečtení tady, ke druhému se pak propracujete zde. Od té doby uplynuly asi 2 měsíce. Jenže ohlášení nového a7 III s hodně věcmi zahýbalo. A upřímně, baví mě, že Sony tomuto foťáku říká “základní model”. Sony a7 III navazuje napoměrně úspěšnou druhou generaci, a bere si to nejlepší z nejnovějších vlajkových lodí společnosti – a7R III a a9. Jen v rychlosti zopáknu specifikace pro ty, kteří žijí poslední měsíc pod šutrem.

Senzor má full-frame rozměry, jak jinak této série. Rozlišení zůstává na 24 Mpix. Ty považuju i v dnešní době za víc než dostatečné. Moje D810 má o 50 % pixelů víc, a ve výsledku to vůbec nevyužiju. Až na velké ořezy. To se ale moc nestává. Spíš vůbec. D810 jsem si ani původně nekupoval kvůli rozlišení. Právě naopak. Původně jsem se koukal po D750 právě s 24 Mpix, ale kontrukce a ovládání mi sedělo lépe na vyšším modelu. Takže jsem do toho tehdy práskl. Ale zpátky k Sony. Se snímačem jde ruku v ruce dynamický rozsah. Ten podle prezentací (zatím jsem ještě neviděl oficiální měření) vypadá na 15 EV. Oproti svému foťáku si ještě polepším, což mě těší. Barvy se údajně taky zlepšily od předchozí generace, tak snad to bude pravda.

Dál má foťák 693 ostřících bodů, na které se opravdu těším. Pokrytí plochy snímače přes 90 %, vylepšené rozpoznání obličeje a eye focus znamená, že nebude ani možné minout ostření. Ale toto je jen jedna část krásy Sony systému. Spousta pokročilých možností při manuálnm ostření umožňují používat i levnější skla bez těchto moderních technologií, ale s dobrou kvalitou výstupu. A když už jsme u výstupů, prý to dokáže na 1 baterku udělat přes 700 fotek. To je asi 2x víc, než druhá generace. Takže dobrý pokrok.

Sem tam si hraju s videem. 4K@60fps je fajnová věc. Nicméně stejně budu pořád exportovat ve fullHD. A tady je věc, kterou jsem ani nedoufal, že tam dají – natáčení 1080p@120fps! Opravdu 120 snímků za sekundu při fullHD na full frame snímači. Myslel jsem si, že to bude pouze a jenom záležitosí nejvyšší třídy.

A právě toto jsou vci, které mě přešoupli na druhou stranu linie. S postupem času se koukám víc a víc na velikost. Kvalita výstupu je dnes víc srovnatelná, než kdy předtím. Teda až na dynamický rozsah u Canonu. Ani po tolika letech se nestihl dostat na úroveň Nikonu D800. Vadí mi už velikost a váha systému. Fotím míň, než dřív, málo se dostávám do situací, kdy f/2.8 je nejpomalejší přijatelná clona. Nakonec se zbavuju své techniky Nikon a přecházím na Sony. Vím, že budu kupovat právě a7 III jako tělo. Ze skel určitě 16-35 f/4. Moje nejvíc využívaný sklo, který mám na těle pořád. K tomu 70-200 ve f/4, protože prostě minuluju univerzálnost objektivu. A dál se uvidí. Mám zálusk na Samyang 135 f/2.0, na druhou stranu se mi bude hodit dálkový odpalovače na blesk. To ještě uvidíme, co bude na řadě jako první. Snad se mi povede za rozumnou cenu prodat Nikon a co nejdřív naskladní všechny potřebný věci 🙂