Už delší dobu se víc zajímám o bezzrcátkový systém od Sony. Prvně jsem si půjčil jejich vlajkovou loď A7R II na 10 dní. Kratší článek k tomu jsem napsal pár měsíců zpátky, a je k přečtení tady. Už mě nebavilo tahat s sebou obrovskou zátěž v podobě f/2.8 skel a velké D810tky. Sony splňoval většinu mých potřeb. K tomu přinesl i několik negativních věcí. O tom jsem se taky rozpovídal. A po ohlášení 3. generace zařízení, prvně v Rkové edici, poté bez označení, se spousta problémů vyřešila. Jakmile se klasické A7čky naskladnily, nebylo na co čekat, a udělal jsem “menší” objednávku. Tu mi DHL doručilol koncem dubna. K tělu jsem objednal ještě 16-35 f/4 spolu se 70-200 f/4, 32GB karty od Sandisku a přemýšlím ještě nad novou čtečkou. U té staré je asi nemocné všechno krom CF slotu. Pojďme se ale mrknout, jaký to vůbec je foťák.

Chtěl bych se vyhnout popisování jednotlivých parametrů a funkcí. Obdobných článků po webu koluje už spousta. Když započítám i videa na YouTube, zdrojů informací je víc než dost. Spíš chci zhodnotit, v čem jsem si polepšil či naopak. A začněme fyzickou částí. Velikost a váha se povedly zredukovat. Vše je parádně malé, lehké a skladné. Grip na nové generaci prošel drobnou úpravou. Přístroj se dobře drží a nevypadává z ruky. Jedině hledáček byl na D810 větší spolu se zadním displayem. Kompromis ale beru, protože o to může být Sony A7 III zase levnější.

Šel jsem dolů s rozlišením. Předtím 36 MPix, nyní “jen” 24. Beru to spíš jako výhodu. Nedělám tak velké tisky, abych rozlišení Nikonu využil. S dnešní kvalitou obrazu je 24 MPix dost i na billboardy. Navíc fotobuňky jsou větší, což pomáhá dynamickému rozsahu a šumu obecně. Tady u těchto kategorií si nemůžu nijak stěžovat. Právě naopak. Přijde mi, že dynamický rozsah je ještě větší než na Nikonu. Stačil jeden výlet do Českého Švýcarska, a jsem o tom dost přesvědčený.

Šum nějak neřeším, většinu se pohybuju v dolní hranici. Kde vidím výhodu Nikonu je o 2/3 kroku nižší základní ISO (64 oproti 100). Nejde mi o úroveň šumu, ale spíš o delší časy závěrky. Oba stroje umožňují jít na Low ISO a prodlouží čas závěrky o 1 krok. Pro vodopády a tekoucí vodu ideální záležitost bez nutnosti vytahovat ND filtr. Jde bez toho žít? Stoprocentně, spíš to je taková “nice to have” fíčura.

Masivním skok vpřed oproti předchozí generaci Sony foťáků je ostření. A tady si troufnu říct, že jsem nenašel situaci, kde by byl Sony horší. Příjemně mne překvapil, jak to tomu chlapci šlo. Rychlé, přesné, bezproblémové. Možností na výběr neskutečně, umělá inteligence si navíc skvěle se scénou poradí. Proto se často nemusím o ostření starat a nechám ho si dělat svojí věc. Výhodou Sonyho je manuální ostření, kdy lze si z obrazu udělat výřez a ten zaostřit. Tady Nikon je světelné roky pozadu. V hledáčku to přirozeně nejde, ale živý náhled má možná 10 fps a při přiblížení to je ještě horší. Kdyby to aspoň bylo rozpoznatelně ostré nebo byla možnost peakingu jako u Sony …

Stabilizace je kapitola sama o sobě. Protože Sony jí má zabudovanou v těle, a je dost dobře zpracovaná, tak každé sklo je stabilizované. Není problém i s třeba 35mm udržet dlouhé časy. Když se to skombinuje s peakingem a pokročilejšími možnostmi ostření, tak i drahá skla mohu nahradit levnějšími. Dělám si zálusk na 135mm f/2 od Samyangu, a ušetřit tak raketu oproti Zeiss Batis. Navíc je tak účinná, že s sebou nemusím už tahat stativ. Východ na Viléminině stěně jsem začal fotit z ruky na ISO 400 a vznikly z toho parádně použitelné fotky. Takže zase dalších pár kilo dolů.

Posledním bodem, kterého se chci trochu dotknout, je video. Přijde mi, že možnosti této mašinky za takovou cenu je normálně zločin. Natáčet ve 4K@60fps je asi víc, než kdokoliv u této třídy čekal. A pak to Sony zabil s 1080p@120fps… Prostě něco, co je až u opravdu vrcholových modelů jako D850 nebo A7RIII. Jo a Canon toto má až v 1Dx2 za trojnásobek ceny. Myslím, že video má Sony pošetřené hodně dobře. Oproti Canonu jsou napřed v plochém profilu, Canon zase vyhrává lepším ostřením. V reálném životě si nemyslím, že to pro někoho, kdo se tím neživí a nepracuje pomalu denně, bude něco znamenat.

Sečteno a podtrženo, jsem rád, že jsem změnil značku. Nabízené možnosti, menší rozměry, na okolo vyšší obrazová kvalita v tomto balení je pro mě výhra. Bál jsem se barevného pojetí. Ze začátku jsem se bál modřejšího odstínu ve vyvážení bílé, dnes mi to přijde spíš jako přirozenější podání. A vždy se dá WB změnit v počítači, protože fotím do RAWu. Jestliže přemýšlíte nad tímto strojem a máte buď obdobu od Nikonu (D750) nebo vyšší třídu jako já (D810), změna vás nezklame. Rozhodně doporučuju si vše vyzkoušet A7 III osahat, pokud budete mít možnost. K tomu vidím naprosto ideální Sony dny a workshopy, které pořádá lokální zastoupení firmy spolu s Honzou Tichým.

Flickr Album Gallery Powered By: Weblizar